Financování studia v zahraničí

Studium v zahraničí má širokou cenovou škálu. Erasmus+ semestr v Polsku se pohybuje v jiném řádu než magisterský program ve Velké Británii nebo doktorát v USA. Před rozhodnutím o financování je důležité spočítat skutečné náklady konkrétního pobytu, ne pracovat s obecnými údaji o ceně zahraničního studia.

Tři typy zahraničního studia a jejich rozpočet

Tabulka ukazuje hrubý přehled, co u každého typu pobytu obvykle pokryje stipendium a co je nutné doplatit jinou cestou. Konkrétní částky se liší podle destinace, délky pobytu a osobních zvyků studenta.

Erasmus+ pobyt v EU

Erasmus+ je nejdostupnější forma zahraničního studia pro českého studenta. Účast vyžaduje schválení od domovské VŠ a obvykle ji administrativně zařizuje zahraniční oddělení. Stipendium se vyplácí měsíčně, výše paušálu je nastavená podle průměrných nákladů v cílové zemi. V dražších zemích pokryje stipendium menší podíl skutečných nákladů, v levnějších větší. Detail o programu je na stránce o Erasmus+.

Samoplatecký pobyt v EU

Pokud Erasmus+ nevyšel nebo studovat chcete na škole, která v programu není, zbývá samoplatecký pobyt. Cena záleží na tom, jestli zahraniční škola účtuje školné českým studentům — některé veřejné univerzity v Německu, Rakousku, Skandinávii nebo Polsku poskytují studium zdarma nebo za symbolický poplatek; soukromé školy a některé veřejné v jižní Evropě účtují plné školné. K tomu se přidává cena ubytování, stravy, dopravy a pojištění.

Studium mimo EU

Studium v USA, UK, Kanadě nebo asijských zemích bývá řádově dražší. Roční školné na britské nebo americké univerzitě se pohybuje v desítkách tisíc liber nebo dolarů, k tomu náklady na bydlení, povinné pojištění a vízum. V této kategorii má smysl primárně cílit na granty od specializovaných nadací — Fulbright Commission pro USA, Open Society Foundations, Chevening pro UK, korporátní nadace pro konkrétní obory. Půjčka na celé náklady studia mimo EU bývá obtížná i pro rodiče se stabilním příjmem.

Co Erasmus+ pokryje a co ne

Erasmus+ stipendium kryje paušální příspěvek na ubytování a stravu, ne školné v zahraniční instituci (na partnerské VŠ se obvykle školné neplatí — výměna funguje na principu, že obě VŠ uznají poplatky vzájemně). Cestu do destinace stipendium kryje jen u tzv. zelených cest (vlak, autobus, sdílená auta) doplňkovým paušálem; běžné letecké spojení si student platí sám. Co stipendium nekryje:

• Deposit na ubytování (1–3 měsíce nájmu předem).
• Komerční zdravotní pojištění nad rámec EHIC.
• Cestovní výdaje mimo zelené cesty.
• Volnočasové aktivity, cestování po regionu, výlety.
• Rezervu na neočekávané výdaje.

Detail aktuálních paušálů a podmínek je na webu Národní agentury Erasmus+ — viz zdroje v patičce článku.

Granty pro mimo-Erasmus pobyty

Pro studenta, který nesplnil kritéria Erasmus+ nebo hledá pobyt mimo program, existují alternativní granty. Přehled hlavních zdrojů je v sekci granty a dotace. Mezi nejdostupnější patří:

• Stipendia z domovské VŠ pro studium v zahraničí (každá VŠ má vlastní program, podmínky a termíny).
• Stipendia z měst a krajů pro občany dané obce / regionu studující v zahraničí.
• Granty od soukromých nadací (Open Society Fund, Bakala Foundation, Komerční banka pro vybrané obory).
• Specifické programy pro jednotlivé země (DAAD pro Německo, Campus France pro Francii).

Žádost o grant vyžaduje obvykle více měsíců přípravy — motivační dopis, doporučení, projekt studia, jazykový certifikát. Začněte s ní nejméně rok před plánovaným odjezdem.

Kdy půjčka má smysl pro zahraniční pobyt

Půjčka na zahraniční studium dává smysl, pokud splňuje tři podmínky současně:

1. Pobyt je nutný pro obor nebo kariérní cestu. Studium oboru, který v Česku není dostupný, nebo škola, jejíž diplom má prokázanou přidanou hodnotu na trhu práce. Pro běžný semestr na podobné VŠ v Polsku nebo Rakousku je riziko půjčky obvykle vyšší než přínos.
2. Existuje plán splácení po návratu. Konkrétní očekávaná pozice, která pokryje měsíční splátku. Ne obecné „po návratu seženu lepší práci".
3. Půjčka pokrývá rozdíl, ne celé náklady. Stipendium, granty a vlastní úspory pokrývají většinu rozpočtu; půjčka doplňuje rozdíl. Půjčka na celé náklady zahraničního studia bez vlastních zdrojů obvykle vede k riziku, které poskytovatel u studenta bez příjmu nemůže rozumně posoudit.

Jak řešit pojištění, devize, neočekávané výdaje

1. 1

   Spočítat skutečný rozpočet pobytu

   Sečíst školné, ubytování, stravu, dopravu, pojištění a 10–20% rezervu na neočekávané výdaje. Použít data od studentů, kteří v dané destinaci byli, ne marketing školy.

2. 2

   Odečíst stipendium a granty

   Erasmus+ paušál, sociální stipendium domovské VŠ, granty od nadací. Zbývající rozdíl je teprve to, co je potřeba doplnit jinak.

3. 3

   Hledat alternativy ke krytí rozdílu

   Vlastní úspory, brigáda v zahraničí (kde je legálně možná), půjčka v rodině, nadační fondy. Půjčka u banky až jako poslední krok.

4. 4

   Zařídit pojištění

   EHIC pro EU jako základ, komerční zdravotní a cestovní pojištění jako doplnění. Mimo EU komerční pojištění povinné.

5. 5

   Připravit zálohy v cizí měně

   Některé pobyty vyžadují deposit za ubytování (1–3 měsíce nájmu předem). Tato částka chybí v rozpočtu, ale platí se před odjezdem.

Devize před odjezdem řešte přes banku nebo směnárnu s nízkým rozdílem mezi nákupem a prodejem (nepoužívejte směnárny na letištích a v turistických centrech — kurz bývá výrazně horší). V destinaci si obvykle vyplatí otevřít místní účet, pokud pobyt přesáhne tři měsíce — ušetříte na poplatcích za platby kartou v cizí měně. Některé moderní banky (například Revolut, Wise) umožňují držení více měn na jednom účtu s nízkým směnným kurzem.

Po návratu — daňové aspekty stipendií

Erasmus+ stipendium je v Česku osvobozeno od daně z příjmu — je to formálně příspěvek na pokrytí nákladů, ne příjem ze závislé činnosti. Stejně tak většina grantů od veřejných institucí. Stipendia od soukromých nadací mohou být daňově ošetřena jinak, podle smlouvy s nadací. Pokud při studiu v zahraničí vyděláte příjem z brigády, daňové aspekty řešíte podle smluv o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a danou zemí — u většiny členských států EU je situace ošetřena tak, že příjem zdaňujete v zemi, kde jste pobývali nadpoloviční většinu roku. U konkrétních situací se vyplatí konzultace s daňovým poradcem.